Další mistrovský titul putuje k Drakům.

Naše žákovská drobotina. komkrétně kategorie žáci (11 a 12  let) obhájila mistrovský titul a pro rok 2009 získává další double, tedy zlato na poháru ČBA i na MČR.

všechny zápasy naši hrdinové vyhráli rozdílem třídy: V pátek porazili Techniku 10:0, následně Skokany Olomouc 30:0, v sobotu ve třetím zápase skupiny Kotlářku 20:6 a v semifinale ARROWS 28:2. Třešničkou na dortu pak bylo finále, kdy pražské Krči nedovolili ani jeden doběh a sami naflákali soupeři 17 doběhů. Celkové skore Draků se na tomto turnaji zastavilo na 105 ku 8mi bodům (z toho šest v zápase, kdy se na kopci vystřídali další nadhazovači, kteří ač šetřili ruce na semi a finálové nadhozy pustili jen 6 doběhů). Tito hoši (a jedna dívka) navazují premiérové mládežnické double, kdy jak pohár, tak titul mistra ČR získali poprve v historii ČR jako mladší žáci - tballisti v roce 2007.

O tomto víkendu se koná letošní baseballový vrchol pro naše žáky - Mistrovství České rpubliky v žákovském baseballu.

Našich 14 kluků bude obhajovat lonské zlato.

Vrchol sezonny baseballových mládežníků je tady. Tento víkend, tedy za dva dny, začíná Mistrovství ČR Mladších kadetů a o týden později pak to stejné pro žáky.

Kadetský rozpis je dále...

Nějak jsem to ke kenci nezvládl, dopisuju a dodělávám fotky (semifinale a finale)  až teď doma (pondělí dopoledne ;-).

Po dni volna, kdy večer se slavily kulaťoučké narozeniny jednoho z trenérů a moooc mu k tomu výročí blahopřeju (teď nevím, jestli to nebylo u nějaký den dříve jen jsem o tom nepsal...), jsme ráno - až nezvykle ráno - vyrazili do 30 km vzdálené Dupnitse, kde na nás čekal zlomový okamžik, domácí soupeř Bulharsko. Celou dobu na hřišti hráli, navíc je to jejich domovské hřiště a naši borci ho ještě neviděli.

Od Winkyho:

Cesta probíhala v pohodě. V Londýně jsme hodinu přejížděli autobusem a metrem na jiný terminál, po příletu do Philadelphie jsme zjistili, že dva kluci ztratili letenku (nebudu žalovat, ale byl to Pospec a Bastlič J) do Williamsportu.

Fotky
Dnes není moc o čem psát. Odpočívali jsme co se do nás vešlo. Ráno nezvykle brzo jsme v 9 vyjeli do cca 35 km vzdáleného kláštera s názvem Rilský Manastir. Cesta zabrala tak něco malinko přes hodinku a to byla doba, kterou naši borci dokázali bez většího brblání překousnout. Myslím, že koukat bylo na co a i pár suvenýrů se bude nadoma asi velmi hodit...

Zase zdravím všechny čtenáře. V prvé řadě sděluji, že všichni jsou zdraví (někdy i docela dost) živí, maminky, co volají a nemůžou se dovolat uklidňuji, je to stejné se všema, neberou telefony, neposílají zprávy ale hrajou dobře, pálí, brání, hážou, chytaj... prostě prima a nic nikomu není.

Další dobrou zprávou je, že všichni jedí už vše, co dostanou. Hlad dělá své a nikoho už nenapadají důvody proč by neměl baštit a tak ze stolů mizí zelenina, ovoce, chleba, sušenky, maso, příloha,.. prostě vše, co řada z miláčků doma nepapá. Tady papají po třech dnech všechno a dokonce jim to i chutná. Tedy nebojte, jakmile se vrátí zpět, zase se může většina z nich odnaučt baštit a vymrčovat si ... šak ono jim to doma projde...

Dnes jsme toho měli více. Snídaně v 9:30, věršina dorazila včas, pár dospěláků o kousek později.

Na hřišti jsme byli okolo 11 hodiny a v 13 místního času jsme jako domácí vtrhli do obrany.

Fotky
Jo, tak ten se podařil. Kluci sice po lehce rozpačitém začátku kdy jsme hoooodně rychle nasbírali dva outy na vlastní pálce, se chytli a společně s řadou BB nastřádali na dva outy tuším že 9 bodíků.