Zase zdravím všechny čtenáře. V prvé řadě sděluji, že všichni jsou zdraví (někdy i docela dost) živí, maminky, co volají a nemůžou se dovolat uklidňuji, je to stejné se všema, neberou telefony, neposílají zprávy ale hrajou dobře, pálí, brání, hážou, chytaj... prostě prima a nic nikomu není.

Další dobrou zprávou je, že všichni jedí už vše, co dostanou. Hlad dělá své a nikoho už nenapadají důvody proč by neměl baštit a tak ze stolů mizí zelenina, ovoce, chleba, sušenky, maso, příloha,.. prostě vše, co řada z miláčků doma nepapá. Tady papají po třech dnech všechno a dokonce jim to i chutná. Tedy nebojte, jakmile se vrátí zpět, zase se může většina z nich odnaučt baštit a vymrčovat si ... šak ono jim to doma projde...

A co na hřišti? V prvním zápase jsme nastoupili v 13.00 proti Rumunsku a nijak jsme jim nedali šanci na jakékoli pomyšlení stran možného útoku na suverenitu našich borců - 14:0 to dokazuje přesvědčivě.

Ani ve druhém zápase od 16.30 nebylo pochyb kdo vládne blagoevgradskému hřišti. Roztrhali jsme Rakousko 24:3 a dosáhli neuvěřitelných 101 doběhů v základní skupině... A tak Karel prokaučoval zmrzlinu, kterou klukům slíbil za dosažení stovky doběhů a ted, co se právě snažím napsat těchto pár řádků, vyrazili kluci pod vedením svého BOSSE Davida do nejbližší cukrárny vybrat svoji odměnu..

Zítra máme den volna a dopoledne se chystáme navštívit klášter Rilský Manastir, který (dle chytré knížky) leží v lesích ve výšce 1147 metrů nad mořem.

Tak zase zítra... jdu na vínko...